Bojovníci za svěží ranní dech

00:49
Ahoj všichni. Jak jste si možná něteří všimli, objevila se nová rubrika - Shhh. Původně jsem zamýšlela pojmenovat tuto rubriku "O čem se nemluví", ale je to moc zdlouhavé. 
Jsou témata, o kterých kazdý ví, prožívá je, setkává se s nimi, ale ve společnosti se to moc neprobírá. Buď to totiž není legální nebo je to zkrátka trochu nevhodné a rozpačité. 

Začnu poměrně uvolňujícím článkem, který vás doufám na úvod pobaví. 



Většina z nás si asi prošla situací, kdy se rande, případně jednorázová známost, protáhlo až do ranních hodin. Probudíte se v cizí posteli, v lepším případě víte přesně kde jste a jak jste se tam dostali, v horším nemáte tušení, kdo to spokojeně pochrupuje vedle vás. V rychlosti zčekujete, jestli máte spodní prádlo, pokud ne, několik minut ho co nejopatrněji potupně hledáte a v momentě, kdy už nejste na ostro, seberete triko pohozené na židli a co nejtiššeji se vydáte do koupelny. Pokud je to skutečně nečekaná návštěva a víte, že jste momentálně ve složce jednorázovky, s největší pravděpodobností potkáte spolubydlící, abyste si daný moment správně užili. 
Vplížíte se do koupelny a za boha se snažíte vymyslet způsob, jakým si vyčistíte zuby, protože kartáček nemáte. Nakonec skončíte u ubohého patlání pasty na zuby prstem a neustálého vyplachování úst. 

Proč? Protože ranní dech není nic extra. Jenže ono ve finále nám ani nejde tolik o nás, jako o náš protějšek a to i v případě, že kolegu s největší pravděpodobností už neuvidíme. 

Později se vplížíme zpátky do postele a v předstíráme, že spíme, dokud se protějšek neprobudí. Tedy samozřejmě pokud radši nevezmete kramle rovnou! 
Známost se probudí, dá nám pusu a všechno je v pořádku. 

Proč se tak chováme a máme potřebu běhat potajmo do koupelny vyčistit si zuby, když za prvé náš protějšek tak neučinní a ono se to muchlování i tak dá přežít a za druhé, on to tenhle trýček stejně prokoukne, vzhledem k tomu, že chutnáme po zubní pastě. 
Chci říct, že pokud se nad celým počínáním zamyslíme, nemá to vůbec logiku. Zvlášť když to tak úplně neděláme kvůli sobě. 

Osobně si myslím, že nám jde o reputaci. A to zejména u jednorázovky, kdy se vlatně ani nemáme potřebu nijak předvést, jen zkrátka nechceme nějakou speciální nálepku. Jeho kamarádi mohou být také obstojní. 
Na druhou stranu, takhle vyvádíme i u lidí, na kterých nám záleží a skutečně se nám líbí a nechceme se ponížit. Opět je tu ale otázka, proč bychom se měli shodit nečím, co je naprosto normální a má to tak každý? A proč to tak řeší zejména zástupkyně něžného pohlaví? 

Také patříte k plížičům a zástupcům ranní ústní hygieny nebo to zase tolik nehrotíte? A po jak dlouhé době je podle vás v pořádku přestat s tímto nenápadným mizením do koupelny? 


5 comments:

  1. Jelikož u prvního přespání jsem se lehce opila a když si chtěl přítel asi o hodinu později povídat a já si uprdla a spala dál, už ani nějak moc neřešíme, jestli nám po ránu táhne z pusy. :D

    ReplyDelete
    Replies
    1. Nejskvělejší komentář, co jsem kdy četla :D

      Delete
  2. Super článek! Já jsem sice ve svých 14 nic takového nezažila, ale zní to zajímavě :D :D :D Asi jsem našla další blog, který budu pravidelně číst :)

    ReplyDelete
  3. No, já sice zkušenost s ranním líbáním nemám, nicméně souhlasím, že ranní dech je věc zhoubná. :D První věc, co ráno dělám, je, že si čistím zuby. :)

    ReplyDelete

Powered by Blogger.