Já & Justin Bieber

Zdravím!

Článek o tého akci jsem napsala už před roky. Nicméně vzhledem k tomu, že momentálně půlka holek z čech a slovenska mé generace postává a mrzne před O2 arenou, takže myslím, že je to opět docela aktuální téma. Navíc si myslím, že bude zajímavé napsat to celé znovu s jistým časovým, věkovým a emocionálním odstupem. Původní článek si můžete přečíst tady. 

Já a Justin Bieber. 

Ráda bych napsala něco ve smyslu, jak jsem ho potkala, ale to bych lhala. Ono totiž to setkání až taková náhoda nebyla. 
Je mi jasné, že původně jsme to ani jedna z nás tak nereprezentovaly, nebylo to štěstí. Byla to sázka na jistotu. Ale nepředbíhejme, začneme popořádku. 

Byl březen 2013. Mně bylo osmnáct a doslova za pár dní mě čekala praktická maturita. Já se ale místo učení vydala na koncert do Vídně v rámci Believe tour. Samotřejmě jsem se těšila jako malá holka. Má obsese tímto kamadským teenagerem hraničila se zdravým rozumem, ale každý máme něco a já v té době ještě moc na party nebyla a tohle byl můj koníček. 

V momentě, kdy jsme dorazily do Vídně, což bylo den předem, jsme ještě nevěděli, co a jak bude. Matně si vybavuji návštěvu jeho hotelu, nějaké ty nákupy a tak dále. Nicméně to důležité je to, jak jsme se k setkání s Biebsem vlastně dostaly. 

Jak už jsem řekla, náhoda to nebyla. Byly jsme čtyři. Na Bieberovo oficiálních stránkách probíhala soutěž o Meet&Greet(které jinak už tehdy bylo nesmyslně předražené). Háček byl v tom, že pro účast jste museli mít membership do jeho oficiálního fanklubu. 
Ve státech je to poměrně rozšířené, ale v Evropě se o tom moc nevědělo. Alespoň ne tehdy. 

Nicméně my to věděly. A bylo nám jasné, že čím více lidí se to dozví, tím menší je šance na výhru. A tak vznikla dohoda. Všechny se přihlásíme, ale musí to zůstat jen a jen mezi námi. 
Každý výherce obdržel možnost setkání pro sebe a pro jednoho kamaráda. Takže v nejlepším případě budeme mít osm M&G lístků, v nejhorším dva(a to je horší než žádný, protože dva lístky mezi čtyři lidi těžko rozdělíte). 
Věděly jsme, že šance na minimálně 4 lístky je téměř stoprocentní, protože podle oficiální stránky, z fanklubu se do Vídně moc lidí nechystalo. 

A také že se tak stalo. Vyhrály jsme dva lístky. Takže pro naši skupinu to bylo akorát. Škoda, že jsme nevyhrály všechny, mohlo nás být víc, ale tak to prostě dopado. Vím, že byla trochu zlá krev, protože jsem někomu poradila, koho ve finále vzít, ale bylo to trochu jinak. Ano, řekla jsem, kdo by měl jít, ale nebylo to tak, že bych soudila, kdo si to zasloužil víc a podobné kraviny. Řekla jsem, že by měla jít daná osoba, protože taková byla původní dohoda. A bylo by nefér to najednou změnit. 

Tím chci jen říct, že jsme se k tomu nedostaly štěstím. Nebylo to tak, že bychom Biebse potkaly někde v nákupáku. Jak jsem řekla, šly jsme na jistotu. Takže to bylo tak 10% štěstí a zbytek tak trochu vyčůranost společně s plánovaním. Asi bych se měla stydět, že jsme si tohle cenné vědění nechaly pro sebe, ale ne. Jsem cílevědomý člověk a čas od času jdu přes mrtvoly. Co jsi zamamu, k tomu se dopracuji. Nicméně než se strhne kritika, sáhněte si do svědomí. Zachovali byste se jinak? 

K samotnému setkání, bylo skvělé, že jsme nemusely mrznout venku, i když pravda, tehdy jsem byla takový fanatik, že bych to asi ustála. Dneska, starší, línější a pohodlnější by mě to ani nenapadlo. Navíc nás bylo málo a všichni jsme to měli jisté. Jen to čekání bylo vážně na houby. 

Co si vybavuji, je, že samotný Jistin dorazil asi až o hodinu déle, než původně měl. Tehdy mi to mevadilo, teď si ale říkám, že tam byla spousta lidí, co za to platili a to není úplně ideální přístup když si vezmu, kolik to stálo. 
Zklamání bylo, že nás na fotce mělo být šest. Takže my čtyři a nějací dva další lidé(if you are reading this - most likely not because you do not understand Czech language but anyway I am really sorry our group took the space next to him without any discussion with you guys. I still feel like a dick). Fér bylo, aby holky, co to vyhrály, stály vedle Justina. Nicméně to tak nedopadlo a opět, bylo zle. Osobně bych ráda řekla, že jsem chtěla udělat něco jiného, ale vlastně to ani říct nemůžu, protože všechno proběhlo tak strašně rychle, že jsem ani nepostřehla, že nás někdo fotí. Takže co se týká férovosti, pořád mi to mrzí, ale morálně vinu asi necítím, protože to nebylo, že bych já a kamarádky odstrčily všechny ostatní a nahrnuly se k němu. Když o tom tak přemýšlím, dneska by mi to bylo asi úplně jedno, kde stojím, ale tehdy to bylo něco velkého. 

Nicméně, v původním článku jsem psala, jak úžasný to byl pocit. Dneska vám klidně přiznám, že už tehdy jsem z toho nic moc neměla. Celé to netrvalo ani půl minuty a docela mě to zklamalo(to zní jako můj první sex). Nicméně tehdy jsem si to odmítala přiznat. Také si zpětně vybavuji, že byl Justin docela grumpy. Na těch pět minut, co mu zabralo celé  velké vídeňské M&G, se mohl překonat a tvářit se, že ho to baví. Nicméně ono se tohle asi těžko soudí, nejsem žádná celebrita, a tak nevím jaké to je. 


(Ne, nepřidám verzi bez milionu filterů. Sorry, ale na to ještě pořád nemám dost v p***. Připomínky na svůj výraz bych neunesla) 

Rozhodně to byl zážitek, na který se nezapomíná. Mám pocit, že jsem v zákulisí viděla jeho kytaristu a mrzí mo, že jsem vyla emocionálně tak s prominutím v prdeli, že jsem nepřemýšlela. Ráda bych se s ním vyfotila, protože so dneška je mi strašně symptický. Nicméně když vidím ty ceny M&G k současnému turné, je mi zle. Za lístek na setkání v rámci Purplse tour mám roční školné na univerzitě. Celkově platit za půl minuty s někým, kdo musí být v dobré náladě, aby vám vůbec ukázal, že si toho váží, mi připadá šílené a to nemluvím jen o JB. 

Teď to vyznělo, jakože mu nefandím, ba naopak, ale není to tak. Jsem strašně ráda, že mu to dál šlape a přeju mu, aby se mu v Praze líbilo. Nicméně už mám asi jiné priority a vidím to prostě jinak. 
Každopádně myslím, že bych s ním raději zašla na kafe jako s rovnocennou osobou a trochu zjistila jaký je mimo kamery místo fandovského setkání, kdy on je nemkfo a já nic. Nicméně je pravda, že tehdy bych toho asi nebyla schopná. Ať už díky jazykové bariéře, tak díky mému vlastnímu přístupu. Tehdy jsem si to neuvědomovala, ale dnes už vím, že je to také jen člověk, co dělá svou práci. 

Takže doufám, že se jednou potkáme(skutečně potkáme a třeba prohodíme pár slov). 

A co vy a JB? 

4 comments:

  1. To je docela škoda, že to dopadlo takhle. Ale ono to takový je asi na všech meet&greet, ale nikdy jsem na žádným nebyla, takže nemůžu posoudit :D Moje kámoška stála před arénou od rána, tak jen doufám, že nezmrzla, že ji tam neušlapou a že se psychicky nezhroutí :D :D

    Karolína

    ReplyDelete
  2. Já tedy musím říct, že jsem také měla tuhle éru. Teď už se mi ty jeho písničky nelíbí(respektive nekupuji si CD a neznám všechny), takže jsem ani nepřemýšlela o tom, že bych na jeho koncert jela. Co mě nasralo, bylo to, že má kamarádka na něj jela a znala 3 písničky. Jenže rozdíl je, když si to platíte sami a když vám to zaplatí rodiče. Řekla bych, že už jsem dost stará na to, abych nad těmito věcmi trochu přemýšlela a nemusela mít vše.
    V té soutěži bych se zachovala stejně. Vem si, že byste tu informaci pustili do okolí. Okamžitě by všichni začali soutěžit a vaše šance na výhru by se velmi rychle začala snižovat. Já už jsem zastáncem toho, že každý kope sám za sebe.(ve většině případů) Když chci a vím, že by to někdo druhý udělal i pro mě, se zjištěnou informací se podělím, ale jinak na to už kašlu. Život umí být svině, lidé ještě větší, tak proč já bych měla být za tu hodnou.
    Nebudu ze sebe furt dělat debila.:D
    Hele, nekolovala ta fotka po netu? :)

    ReplyDelete
    Replies
    1. No.. jako jo, hezké album, ale poslouchám už něco trochu jiného. Jeden z důvodů(krom peněz), proč jsem nešla, je ten, že z nového alba se mi líbí jen několik písniček a asi bych si to tolik neužila. Kdyby vysolil jeho staré hity, šla bych všema deseti, protože nostalgie. To rozhodně není nic proti němu. Jen prostě už nemám tolik peněz na to, abych je rozhazovala bez přemýšlení. A po důkladné úvaze jsem se rozhodla nepřeplácet idioty, co lístky vykoupili v první minutě, aby je mohli prodat za dvojnásobek. Asi by to bylo jinak, kdyby lístky nebyly pryč a dopadlo to takhle s cenou.
      Absolutně s tebou souhlsím. Ráda bych šla, ale jak jsi řekla, je jiné být živena rodiči a zmivit se sama a tak se priprity mění.
      Haha přesně, kolik lidí, co nás strašne odsoudili by udělalo totéž? Všichni, co trochu přemýšlí.
      Jojo kolovala. Tehdy jsem si myslela, že můj nevhodný nápis ma triku byl cool. Pořád si myslím, že jsem měla pointu. Ale bylo to nevhodné :D

      Delete

Powered by Blogger.